Principy a pojmy pedagogiky Marie Montessori

Marie Montessori byla vynikající pozorovatelkou dětí a svou metodu začala rozvíjet především na základě vlastního sledování.

Tvrdila, že neobjevila metodu, ale  pouze  sílu  v dětech, která  je vede k tvořivosti a tím  ovlivňuje  jejich  chování. Marie  Montessori  vycházela z důvěry ve schopnosti dětí,  vůli se  rozvíjet a  stávat  se „dospělými“.  To  je také hlavní rozdíl oproti běžné škole,  která  vidí  svůj   hlavní   úkol  ve   zvládnutí  učebního  plánu.  V  pedagogice Montessori  jsou oproti  tomu děti  méně vedeny, ale více pedagogy podporovány v rozvíjení  vlastního  potenciálu  a  v   nalezení  své  vlastní  cesty  k  rozvíjení   nejen inteligence a schopností, ale i umění spolupracovat a pomoci druhým.

Pomoz mi, abych to dokázal sám

Toto  je  jedna  z  hlavních  zásad  Marie  Montessori  –  dát   dítěti  dostatek  času  a prostoru,  aby  se rozhodlo samo, které činnosti se chce věnovat a jak dlouho ji chce dělat.  Učitel  musí ale  být  neustále  nablízku, musí dítě správně motivovat a ukázat mu, jak se s pomůckou pracuje. Pokud si dítě neví rady, pomůže mu a  ukáže co  dál, jinak se ale do činnosti dítěte nevměšuje a nechá  mu  dostatečný  prostor  pro  jeho práci, která spočívá v potřebě se něco nového naučit.

Dítě je tvůrce sebe sama

Každé  dítě  je  jedinečná  osobnost,  svou  senzitivní  fázi  pro  určitý druh učení má každý  v  jiné  době,  proto  je  třeba  respektovat  individualitu  dítěte,  dítě  si  samo určuje, která činnost ho v jaké fázi vývoje zajímá.

S tímto souvisí další zásada – Respektování senzitivní fáze

Senzitivní fáze je období, kdy je dítě naladěno pro  získání  určitých  dovedností, učí se samo a bez velké námahy. V tomto období jsou poznatky trvalé – dítě  se  učí  pro další život, nejen pro danou chvíli. Pokud se senzitivní fáze  nevyužije, dítě  se  může danou věc naučit později, ale s vynaložením daleko většího úsilí.

Ruka je nástroj ducha

Neboli  „Od uchopení k pochopení“,  toto   je    další    klíčová    zásada    výchovného působení  podle  Montessori  pedagogiky.  Dítě  si  musí  vše  napřed   „osahat“,   aby správně a trvale pochopilo logiku a souvislosti. Bez rozvíjení smyslů je  učení  mělké, a to co se dítě naučilo, snadno zapomíná.

Svobodná volba práce

Dítě   si   samo   vybírá   kdy,   kde  a  s  kým  bude  pracovat,   má  svobodu  výběru a rozhodování,  ale  zároveň  odpovědnost  –  to,  že si   samo   pomůcku  vybere je jen jeho rozhodnutí,  ale práci s  ní by mělo dítě dokončit a poté pomůcku uklidit na své místo.

Připravené prostředí   

Jde  o  uspořádání  prostředí  třídy,  pomůcek  a  materiálu  pro   samostatnou práci dítěte.   Prostředí   musí   být   připraveno   tak,   aby   umožnilo   dítěti  samostatné osvojování poznatků,  musí  podněcovat  a povzbuzovat k aktivitě, k dosažení   stále vyšší  úrovně  zájmů.  Marie Montessori jako vynikající matematička sama vymyslela soubor   pomůcek,   které   se   při  práci  podle  její  metody  používají  dodnes. Tyto pomůcky  pomáhají  dítěti  pochopit   matematické  a   jazykové   problémy   pomocí smyslů,   rozvíjejí   dítě  po  všech  stránkách.  Pomůcky  jsou   zásadně  z přírodních materiálů.

Polarizace pozornosti  

Jde  o  schopnost dítěte intenzivně a dlouhodobě se soustředit  na  práci.  Skládá se ze   3 fází  –  hledání  (dítě hledá, vypadá roztěkané),  velká   práce   (dítě našlo co ho zaujalo a pracuje),  nasycení (dítě dokončí práci, uklidí, je spokojené a klidné). Dítě je třeba vést k polarizaci pozornosti prostřednictvím  cvičení  praktického života,  dítě „normalizovat“ (zklidnit). Učitel dítě vede ke koncentraci pozornosti, sebekontrole a rozvoji jemné motoriky.

Dalšími   zásadami   Montessori   pedagogiky   je    věková      přiměřenost  (pomůcky přiměřené věku, komunikace s dítětem na jeho úrovni), práce ve věkově   rozdílných skupinách (děti si vzájemně pomáhají, učí  se od sebe), dále  celostní učení   (jednota tělesného   a duševního  potenciálu,  vše probíhá  v logických  souvislostech),  práce s   chybou  (chyby    mají   svůj   smysl,   z   chyby    se   můžeme   poučit).    Všechny   Montessori   pomůcky   mají   v  sobě  zabudovanou    zpětnou   vazbu  –   kdo s nimi pracuje, může si svou chybu objevit sám.